V moci mě cosi probudilo. Na našem balkoně, kde necháváme svítit, se zhasínalo a rozsvěcelo světlo. Do toho se zapínala a vypínala klimatizece. Asi výpadky proudu. Párkrát se vše vyplo a zaplo.
Tím to ovšem neskončilo. Po probuzení netekla v koupelně voda. Nooo pěkný. Já osobně navštěvuji ráno jako první toaletu, ale co teď? Tak snad to brzy pustí. Zkouška kohoutků proběhla za cca půl hodiny a z kohoutku začala divně prskat voda, jako když to chce a nechce téct. To bude asi na dlouho. Naštěstí po dalších cca 10 minutách voda už tekla tak nějak normálně.
Po snídani jsme se vrátili do pokoje, propadli věci a vyrazili k výtahům. Stiskli jsme tlačítko a čekáme, kdy jeden ze tří výtahů přijede. Po několika minutách čekání se konečně na displeji zobrazilo, že prostřední výtah už je v našem patře. Jenže on se ne a ne otevřít. Tlačítko tedy mačkáme znovu, ovšem zbytečně. Systém hlásí, že jeden z výtahů je na našem patře. Vydávám se tedy po schodech, stejně jako plno ostatních hotelových hostů, během našeho čekání na výtah.
Sejdu tedy o patro níže a náš výtah, co hlásí, že je ve 4.patře, si je vesele otevřen v patře 3. a čeká na své pasažéry. No to snad není možný, to je zase systém 😀
Dostávám se tedy konečně do přízemí, kde už na mě čeká mamka a vyrážíme k moři.
Dnes byly o proti předešlým dnům větší vlny a foukal více vítr. Nevadí.
Voda byla úžasně teplá a tak jsem se nechala unášet na vlnách. Chce to ovšem sledovat, kde se nacházíte, jelikož během chvilky vás to zanese o několik desítek metrů bůhví kam.
Zbytek dopoledne a oodpoledne probíhal opět jako jindy.
Ležím si na lehátku a vytáhnu svoje háčkování. No co, když jsem se s tím táhla, tak ať tp také využiji. Návod mám ovšem jen na velrybku a tak se pouštím do tvoření. Hotová dílka ponechávám na kraji lehátka ať na ně pěkně vidím.
V tom se u nás objeví francouzka z vedlejšího lehátka a cosi mi říká. Bohužel nerozumím. Zkouší španělštinu a angličtinu. Něco málo se anglicky chytám, ale je to marný. Paní s námi ještě prohodí pár vět a poté sděluje své kamarádce o mých velrybkách.
Tvořím dál. Paní se stále snaží navazovat kontakt a většinou bez úspěšně. Něco přeci jen pochopíme.
Nakonec paní leží na svém lehátku a o něčem rozpráví s kamarádkou.
Velrybky mám hotové a tak jim podávám 2 kousky. Obě francouzky byly nadšené a poděkovali za milý dárek. Paní ještě výtvor pochválila a já se ní usmála a poděkovala za pochvalu.
Za nedlouho se blíží uzavření bazénu a tak pomalu balíme věci z lehátka. Nakpnec se rozloučíme s našimi francouzkami a odcházíme.
Po večeři ještě vyfotíme pár foteček a selfie a pádíme na pokoj.
Na balkoně to příjemně fouká, tak se ještě pokocháme výhledem a pak už dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat