Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den šestý

Ráno začalo jako každé jiné. 

Po snídani pádíme k moři a tentokrát byly větší vlny než obvykle. Nevadí. Vlezu tam i tak. Až na ten bordel to nebylo špatný. Uzivam si vlny a bavím se nad ostatními, jak chtějí vylézt na břeh a najednou se přiřítí vlna a oni zahučí do vody.

Vim, není to ode mě hezké, smát se cizímu neštěstí, ale to se jinak nedá.

Po nějaké době vylézám i já, naštěstí bez újmy a štráduju si to k bazénu. 

Bazén je zatím prázdný, tak proč toho nevyužít. Po nějaké době vylézám z bazénu a všímám si osušek na vedlejších lehátkách. Patří dvěma francouzkám ze včerejšího dne. Shodou okolností si to obě zanedlouho přikráči a opět jedna z těch dvou si to kráčí ke mně. Opět se mi snaží cosi říci, ale já stále francouzky nerozumím. Hledám telefon a snažím se naznačit, aby mi to napsala do překladače. Marně. Nekolik minut svádíme boj. Dp toho se přidá i ta druhá francouzka, která zřejmě pochopila, že vůbec nerozumím, co mi ta druhá říká 😀

Stále vedeme komunikační boj a do toho se přidá z lehátka na opačné straně francouzka číslo 3. No bezva. Teď se tam baví mezi sebou a já už nerozumím vůbec ničemu.  Francouzka číslo 3 zkouší angličtinu. Něco málo pochytím, ale nakonec u ní zkouším pokus s mobilem. Super, vyšlo to. Paní pochopila, co po ní chci a tak píše do překladače. Konečně se s někým dorozumím. Alespoň takto.

Nakonec z té první francouzky vypadlo, že je ráda, že mě poznala. Tím naše dnešní  konverzace skončila a všichni jsme se šli natáhnout na své lehátko.

Mezitím dorazila SMS s informací o testování na Covid-19, který jsem musela podstoupit před odletem z destinace. Potvrzuji přečtení zprávy a před obědem se běžím připravit k recepci. Nečekám dlouho a od hlavních dveří vidím přicházet 2 osoby. Vypadají na doktory. Prijdou ke mně a ptají se: Fischer? Odpovídám Yes a následuji je. Jsem jediná, ale to neva.

Jedna z nich se mnou vypíše formulář, zaplatím 25 € a mezitím mi druhá provede výtěr z nosu. Opět si říkám, že takhle hrozný to není ani u nás 😀 Obdržím ještě informaci, že výsledek prijde zítra nebo pozítří na mail, popřejí mi hezký den a já odcházím na oběd, kde už je samozřejmě plno lidí.

Odpoledne proběhlo jako jiný den - bazén, opalovačka, bazén, opalovačka...

Animátoři chodili mezi lidmi u bazénu a nabízeli vodu či alkoholový nápoj. Jiní zase jezdili s nakrájeným ovocem. Klidně vám vše dali i do vody, když jste se zrovna koupali. Prostě full servis. 

Mezitím jste si mohli i zacvičit ve vodě.

Prostě super odpoledne.

Po večeři jsme ještě skočili nakoupit poslední dárečky a něco dobrého domů.

Nakonec posezení na našem balkónku s pozorováním letadel a lodí v dáli a pak už dobrou noc.

Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den pátý

A skutečně. Dnešní byl jiný už od rána. 

V moci mě cosi probudilo. Na našem balkoně, kde necháváme svítit, se zhasínalo a rozsvěcelo světlo. Do toho se zapínala a vypínala klimatizece. Asi výpadky proudu. Párkrát se vše vyplo a zaplo. 

Tím to ovšem neskončilo. Po probuzení netekla v koupelně voda. Nooo pěkný. Já osobně navštěvuji ráno jako první toaletu, ale co teď? Tak snad to brzy pustí. Zkouška kohoutků proběhla za cca půl hodiny a z kohoutku začala divně prskat voda, jako když to chce a nechce téct. To bude asi na dlouho. Naštěstí po dalších cca 10 minutách voda už tekla tak nějak normálně. 

Po snídani jsme se vrátili do pokoje, propadli věci a vyrazili k výtahům. Stiskli jsme tlačítko a čekáme, kdy jeden ze tří výtahů přijede. Po několika minutách čekání se konečně na displeji zobrazilo, že prostřední výtah už je v našem patře. Jenže on se ne a ne otevřít. Tlačítko tedy mačkáme znovu, ovšem zbytečně. Systém hlásí, že jeden z výtahů je na našem patře. Vydávám se tedy po schodech, stejně jako plno ostatních hotelových hostů, během našeho čekání na výtah.

Sejdu tedy o patro níže a náš výtah, co hlásí, že je ve 4.patře, si je vesele otevřen v patře 3. a čeká na své pasažéry. No to snad není možný, to je zase systém 😀

Dostávám se tedy konečně do přízemí, kde už na mě čeká mamka a vyrážíme k moři.

Dnes byly o proti předešlým dnům větší vlny a foukal více vítr. Nevadí.

Voda byla úžasně teplá a tak jsem se nechala unášet na vlnách. Chce to ovšem sledovat, kde se nacházíte, jelikož během chvilky vás to zanese o několik desítek metrů bůhví kam.

Zbytek dopoledne a oodpoledne probíhal opět jako jindy.

Ležím si na lehátku a vytáhnu svoje háčkování. No co, když jsem se s tím táhla, tak ať tp také využiji. Návod mám ovšem jen na velrybku a tak se pouštím do tvoření. Hotová dílka ponechávám na kraji lehátka ať na ně pěkně vidím.

V tom se u nás objeví francouzka z vedlejšího lehátka a cosi mi říká. Bohužel nerozumím. Zkouší španělštinu a angličtinu. Něco málo se anglicky chytám, ale je to marný. Paní s námi ještě prohodí pár vět a poté sděluje své kamarádce o mých velrybkách.

Tvořím dál. Paní se stále snaží navazovat kontakt a většinou bez úspěšně. Něco přeci jen pochopíme.

Nakonec paní leží na svém lehátku a o něčem rozpráví s kamarádkou.

Velrybky mám hotové a tak jim podávám 2 kousky. Obě francouzky byly nadšené a poděkovali za milý dárek. Paní ještě výtvor pochválila a já se ní usmála a poděkovala za pochvalu.

Za nedlouho se blíží uzavření bazénu a tak pomalu balíme věci z lehátka. Nakpnec se rozloučíme s našimi francouzkami a odcházíme.

Po večeři ještě vyfotíme pár foteček a selfie a pádíme na pokoj. 

Na balkoně to příjemně fouká, tak se ještě pokocháme výhledem a pak už dobrou noc.

Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den čtvrtý

Jako každé ráno i tentokrát jsem šla na balkón pro osušky. Do rána vždy pěkně proschnou a my můžeme následující den vyrazit k vodě. 

Tentokrát mě upoutalo něco zvláštního. Venku na terase si to pochrupuje banda mladých lidí. Zřejmě večer popíjeli a nakonec všichni usli na křesílkách. Zajímavý to pohled 😀

Zbytek dne probíhal v podobném duchu jako ty předešlé. Koupání v moři a v bazénu, mezitím opalovačka a nějaké to jídlo. Zkrátka klasicky užítý den na sluníčku u vody.

Snad bude následující den něco zajímavého.

Dobrou noc.

Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den třetí

Po ranním probuzení na sebe házím věci a vydávám se k bazénu zabrat lehátka. Cestou zpět zastávka na snídani a pak honem zpátky na pokoj pro plavky.

Popadnu botky do vody, nafukovačku a hurá k moři. Dnes byl tedy obzvlášť vítr, že mě to málem odfouklo. Měla jsem co dělat, abych tu nafukovačku udržela. 

Konečně jsem se po zápasu s větrem dostala do moře. Voda byla jako kafíčko a ty vlny. Prostě paráda. Občas kolem proletělo letadlo, tak jsme měli nějakou podívanou. 

Vlny vás nesou kam se jim to zlíbí, tak je třeba si dávat pozor, kde jste. Občas mě nahodí nějaká ta větší vlna, ale není to tak hrozný. Jen je ta slaná voda trošku nepříjemná.

Zanedlouho se vydáváme k bazénu. Opláchnout boty od písku byl nadlidský výkon. Písek se ne a ne pustit. No co, snad to bude dobrý. Sprchuu moře jsem už raději ani neřešila a využila opět tu u bazénu.

Lehnout na lehátko a počkat až oschnu. Po pár minutách namazat a ležet dál na sluníčku. Nádhera. Slunce příjemně hřeje a okolo zatím ještě klid. 

Dopoledne uteklo a my se pomalu vydali na oběd. Cestou ještě zanesu nafukovačku na pokoj a ejhle. Po příchodu k výtahům je jeden výtah nefunkční. Sice máme ještě k dispozici 2 další, jenže jakmile jeden dole stojí otevřený, jiný si nepřivoláte. To zas vymyslela hlava. Nezbývá nic jiného než kráčet do 4. patra pěkně po svých. 

Vyšlápnu do prvního patra a napadne mě si přivolat výtah zde. Je to dobrý, plán vyšel. Zajedu do 4. patra a pošlu výtah dolů mamce.

Po obědě byl bazén téměř prázdný a tak jsme využili své šance. 

Odpoledne se mi však zdálo, že dnes je tu více lidí než předchozí dny.

Opět začali animační programy pro francouze a oni si to opravdu užili. Ještě jsem neviděla, že by se někde takto zapojili do zábavy. 

Sice jsme vůbec nevěděli co říkají, ale to nevadilo. Už jen ten pohled na ně, byl zážitek sám o sobě. Zřejmě je to soutěživý národ.

Den utekl jako voda a my se chystali opět na večeři. Mamka se nám trošku připálila, z čehož plyne, že je opravdu třeba se mazat, mazat a mazat. Sluníčko tu pěkně pálí a vy se spálíte raz dva.

Na večeři opět velký výběr všeho možného.

Dnes celý den foukal vítr a večer to bylo obzvláště znát. Dala ae do mě zima a tak jsem byla ráda,  že jsem se dostala na pokoj a šla si lehnout. 

Takže dobrou noc.

Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den druhý

Spali jsme až do rána. Kupodivu. Většinou mívám problém spát jinde než ve své posteli. Zřejmě únava udělala své.

Zbudili jsme se těsně před snídaní. Snídaně byly od 7 hod., takže u nás od 6 hod.

Před snídaní však honem k bazénu a zabrat lehátka. Hodila jsem přes každé osušku a běžela zpátky na jídlo.

Měli toho plno na výběr jako vajíčka na všechny možné způsoby, párečky, zeleninu, jogurty, ovoce, zeleninu, salámy, sýry... Prostě klasika.

Po snídani zpátky na pokoj převléct do plavek, vzít lehátko a honem k moři. 

Cestou ještě zastávka u lehátka pro opalovací krém. A teď už vyrážíme k moři.

Po včerejší zkušenosti jsme se vybavili alespoň pantoflíky.

Věci odhazujeme na lehátko a už ať jsme u vody. Cesta s lehátkem nebyla snadná. Neustále foukal vítr, tak jsem musela s lehátkem bojovat, aby mi neuletělo bůhví kam.

Statečně jsem vlezla do vody. Moře bylo i takto brzy po ránu teplé. Hop na lehátko a plaveme. Bylo hodně vln, tak jsem musela vychytat okamžik, kdy se mohu vzdálit kousek dál od pláže. Povedlo se, jen jsem nevěděla, zda mám hlídat dřív nafukovačku nebo boty, aby mi nespdli z nohou. Nakonec byly mé obavy zbytečné. Smetla mě vlna a i s nafukovačkou mě to táhlo na pláž.  Ovšem kdyby jen to. Hned na to přišla další vlna a já už se válela jak dlouhá, tak široká na těch kamenech na pláži. Jenže než jsem se stačil zvednout, přišla vlna další. No docela to na těch kamenech bolelo, co vám budu lhát.

Zvedám se a jdu do vody znova. Tentokrát bez následků. Kolem proletí opět několik letadel a my se kocháme pohledem z vody. 

Moře jsem si tedy užila a teď k bazénu na naše lehátka. Sprchu u moře už jsem vzdala dopředu a tak jen opláchla nohy hadicí. Sprchu jsem raději použila u bazénu. Jenže i zde trošku pokulhával full servis. Stisknu tlačítko a voda sice téct začala a dokonce ve větším množství než u moře jenže jen krátkou chvilku. Zkusím sprchu vedle. To samé v bledě modrém. No nic, budu tady to tlačítko držet dokud se neopláchnu. 

Lehám si na lehátko. Sluníčko už pěkně hřeje. Po uschnutí se mažu a vyrážím do bazénu.

Den probíhá stejně jako ten předešlý.

U bazénu hraje hlasitá hudba a pro francouze je zde připraven animační program.

Po večeři se vydáváme na nákupy. Nakoupili jsme několik dárečků, suvenýry a hlavně botky do vody - bez nich se neobejdete. 

Večerní procházka byla fajn a teď už dobrou noc.

Dovolená 2021 - Rhodos (hotel Doreta Beach Resort & Spa) - den první

Naše cesta započala již krátce po půlnoci z 25.8. na 26.8. - to byl náš den D. Odlet byl plánován na 4:45 hod. Cesta na letiště proběhla bez problémů a po zaparkování auta jsme sw vydali směr Terminál 2. 

Naše odbavovací přepážka byla již otevřena a tak jsme se zařadili do menší fronty. Zkontrolovali všechny potřebné dokumenty (vstupní formulář, doklad o očkování či negativním testu a samozřejmě pas) a my dostali ten kouzelný tiket - palubní vstupenky. 

Prošli jsme přes kontrolu a hurá směrem k našemu letadlu. Letiště bylo téměř prázdné a tak jsme neměli nouzi o místa k sezení. Čekací maraton započal - téměř 2 hodiny do odletu. Konečně se přiblížila doba, kdy jsme měli nastoupit do letadla a ejhle, u našeho letu nastala technická závada a tak byl nástup do letadla posunut o 10 minut.

Po nástupu do letadla jsme v naší řadě seděli úplně sami. Letadlo nebylo zcela zaplněné a tak byly některá místa neobsazena.

Let proběhl bez problémů a my dorazily do našeho cíle (ostrov Rhodos) o 10 minut dříve než byl plánováno.

Jak už to bývá, první cesta vedla tradičně směr toaleta.

U kontroly jsme opět ukázali všechny potřebné dokumenty stejně jako v Praze. A nyní proběhla selekce - očkovaní v pořádku a ostatní směr testování. I když jsem měla z ČR potvrzení o negativním výsledku PCR testu, stejně mě poslali na test znovu. Po šťouchání v nosu mě poslali k ostatním, kteří čekali na svůj výsledek. Po pár minutách přišla obsluha, že je to OK. Vzala jsem své věci a utíkala k ostatním čekat na naše kufry. Jen jsem přišla, tak začali vyjíždět první kufry a ty naše byly hned mezi prvními. Popadli jsme je a hurá směr východ a najít delegáta. 

Obdrželi jsme instrukce a vyrazili směrem k našemu autobusu. Nahlásili jsme nás hotel a nastoupili.

Za nedlouho nás řidič autobusu i s kuframa vykopl u hotelu a jel dál rozvést do vytoužených hotelů.

Na recepci nám nasadili náramky, ukázali kde si máme nechat kufry a poslali nás na snídani. 

Vybírat bylo opravdu z čeho. Je ovšem třeba mít nasazenou roušku a použít jednorázové rukavice. Bez tohoto opatření si nesmíte nabírat jídlo, stejně tak pohyb uvnitř hotelu je podmíněn zakrytí dýchacích cest rouškou. Co na tom? Hlavně že jsme tady.

Po snídani jsme naběhli na recepci a čekali, kdy dostaneme klíče od pokoje. Ani jsme nečekali, že dostaneme kartu od pokoje hned. 

Popadli jsme kufry a honem k výtahu. Vyfasovali jsme pokoj v nejvyšším patře, no páni. Ovšem po menším bloudění, co jsme hledali náš pokoj, nás čekalo mírné zklamání. Výhled do ulice, místo příplatku za pokoj s výhledem na moře. Tak to teda ne! 

S kuframa jsme se vrátili zpět na recepci, že máme pokoj s výhledem na moře, takže vyměnit. Pán neprotestoval a pokoj vyměnil. Tentokrát o patro níže, ale to neva. Pokoj byl přes celou budovu, takže menší okružní procházka po hotelu. Konečně jsme ho našli. Výhled sice máme, ale popravdě nic moc. Koukáme na venkovní fitko a část budovy před námi. No snad ti nebude tak hrozný. 

Rychle jsme se převlékli a vyrazili k bazénu. Všechny lehátka, jak jinak, byly obsazené. Nezbývalo než čekat, zda se nějaké neuvolní. 

Po dobu čekání se stále nic nezměnilo a tak jsme vyrazili směrem k moři. Jedno opuštěné lehátko čekalo vyloženě na nás. Hodili jsme na něj naše věci a šli zkouknout moře. A ouha. Všude kameny. Zkusím to tedy bez bot. To byla ovšem chyba. Moře nebylo úplně čisté a tak ani nevíte, kam šlápnete. Au, au. Trošku to bolelo. A pak nejednou vlna a já zahučela do vody ani nevím jak. Naštěstí byla voda teplá. Jenže jak se teď dostat ven. Rychle vstát a hurá ven. Jenže to nebylo tak lehké, když nevíte jaké kameny máte pod sebou. Naštěstí se mi podařilo vylézt. Bez bot se to prostě nedá.

No nic, vzali jsme věci a vyrazili směr sprcha. Otočím páčku a ze sprchy sotva tekla voda. Po pár vteřinách natekla vůbec. Zkusím sprchu na druhé straně a opět voda neteče. No paráda. Otočím se a vidím, kde je problém. Jakmile si někdo pustí hadici na opláchnutí nohou od písku, sprchy přestanou fungovat. No nazdar. To je teda hotel. Zamířím tedy k hadici a alespoň si opláchnu nohy.

Razíme směr bazén. Snad se konečně uvolnilo nějaké lehátko. A zadařilo se, ovšem záhy jsme věděli proč. Lehátko nebylo úplně funkční. Na naše věci bohatě stačilo. Hodili jame tedy vše na lehátko a šli se smočit. 

Po schůdkách jsme skočili do bazénu a voda po ramena. Dobrý, stačíme. Ovšem o kousek dál už to byl problém. A závěr? Nic pro menší osoby kolem 160 cm a děti. Minimální hloubka 125 cm a to ještě jen kousek, jinak v celém bazénu 140 cm.

Na nějaké cvičení ve vodě můžeme tedy zapomenout. Po chvilce vylézáme a jdeme na lehátko. Mamku pustím sednout a já házím osušku na trávu. 

Zrovna nastal čas oběda. Jdeme tedy okouknout, co mají dobrého. Opět nadáváme rukavice a jdeme vybírat. 

Jídlo bylo opravdu dobré a to nejsem vděčný strávník. Po obídku jsme opět vyrazili k našemu lehátku. 

Nad hotelem celý den vzlétaly letadla, tak jsme měli parádní podívanou. A opravdu bylo na co koukat. Během dne jich snad letělo kolem 50.

O kousek dál se uvolnili lehátka. Super. Honem pro ně. Přinesli jsme si dvě a to méně funkční jsme odložili ke straně. 

Když jsem se rozhlédla kolem, bylo vidět, že některá lehátka mají již své odslouženo a nebylo by na škodu je vyměnit. No nic.

V tom horku je třeba dodržovat pitný režim a tak chvátám přes lávku k baru. Zjišťuji, že se tam nachází několikalitrový zásobník. Popadnu 2 kelímky a plním vodou. 

Před večeří jsme se šli osprchnout. Vybalili zbytek potřebných věcí a vyrazili k výtahu. Večeře byly od 19 hod., tak jsme chvilku počkali než nás pustí dovnitř. Při obědě jsem si omrkla, kde co asi mají a započala jsem svou okružní jízdu po reatauraci. Vybrala jsem si a teď už stačilo jen nabrat na talíř.

Pokaždé měli jiná jídla, přílohy byly většinou stejné. Každý si našel to své. Kuřecí, hovězí, vepřové maso... hranolky, kuřecí nugetky, těstoviny, zelenina, ovoce, dezerty... Prostě klasika. Většina jídel moc dobrá, občas to chtělo přisolit. Některé dezerty dobré, jiné mi až tak nechutnali. Každý si jistě najde to své. Ovšem objevem pro mne byla zmrzka. Bohužel jediná dobrá byla čokoládová, ostatní nic moc.

Po večeři jsme vyrazili obhlédnout místní obchůdky. Tam měli věcí. Každý si jistě  vybere.

A teď už konečně jít spát. Popravdě být skoro 24 hod. vzhůru bez vypsání není úplně OK. 

Takže Dobrou noc.