sobota 6. dubna 2019

Moje šité panenky

Jak jsem již psala v předchozím příspěvku o panenkách, tak jsem se i já nakonec pustila do výroby. Jsou to mé začátky, takže nečekejte žádné zázraky. Ale i přesto z nich mám obrovskou radost. Snad se budou líbit i vám :o)


Na internetu jsem našla tento vzor, podle kterého jsem si vytvořila vlastní panenky.



A zde je můj výsledek:



Návod na panenky

budeme potřebovat:
  • barevná látka (např. zbytky látek)
  • bílou či krémovou látku
  • šňůrku
  • mašličky
  • fixy na textil
  • hnědá bavlněná příze
  • tavná pistole
  • jehla a nit
  • výplň - duté vlákno
  • šicí stroj
  • špendlíky

Nejprve si podle šablony vystřihneme jednotlivé díly - tělíčko a hlavičku (vždy 2 kusy).
Pomocí špendlíků si k sobě jednotlivé díly připevníme (sešíváme naruby) a u tělíčka navíc vložíme ruce (dlouhé 8 cm) a nohy (dlouhé 10 cm) - vkládáme dovnitř!!! (po sešití otočíme na líc a tím budeme mít ruce a nohy venku). Nyní na šicím stroji nebo jehlou a nití, případně tavnou pistolí, sešijeme jednotlivé díly k sobě. Nesešíváme úplně, abychom mohli vložit výplň.



Po vložení výplně sešijeme zbývající části k sobě, aby nám výplň nevypadávala zevnitř. Hlavu a tělíčko sešijeme poté k sobě.


Základ máme již připraven a nyní vytvoříme vlásky. Použila jsem bavlněnou přízi v hnědé barvě. Nastříhala jsem si 35 dlouhých provázků - cca 20 cm dlouhé. Kouskem příze jsem je uprostřed pevně svázala k sobě. 


Vezmeme si tavnou pistoli. Nejprve jsem si přilepila vrchní část vlasů k hlavičce. Poté jsem si naměřila, kde budou copánky a na každé straně jsem svázala vlasy k sobě. Abych přesně věděla, kde mám přilepit copánky, tak jsem si obyčejnou tužkou označila místo pro lepidlo. Poté co přilepíme všechny copánky k hlavě nás čeká přilepit mašličky. Mašličky přilepíme do míst, kde jsme svázaly copánky.

Panenka je skoro hotová. Teď už jen zbývá pomocí fixy na textil nakreslit očička a pusinku. Můžeme i pomocí růže či tvářenky udělat panence tvářičky.

Aby se nám konce rukou a nohou netřepily, můžeme pomocí zapalovače konce zatavit.



Vaše Di

Šité panenky

Nedávno jsem objevila na www.pinterest.com krásné malé šité panenky. Hledala jsem návody na tyto panenky a nakonec jsem objevila plno nápadů.
Na youtube jsem narazila na jedno parádní a celkem jednoduché video na panenku. Nebudete potřebovat šicí stroj ani jehlu a nit, jen tavnou pistoli a materiál na panenku ;o)


A zde mám pro vás pár panenek pro inspiraci :o)











Vaše Di

neděle 10. března 2019

Háčkovaná sovička - návod

Velice oblíbenou věcí, kterou háčkuji, jsou jednoznačně sovičky. Mají vždy velký úspěch a tak je tvořím pro své přátelé jen tak pro radost.
Seskládala jsem si návod z několika různých návodů 🌝
Nejsou vůbec složité a určitě je zvládnete levou zadní

A tady je návod:

SOVIČKA


MK - magický kruh
ŘO - řetízkové oko
DS - dlouhý sloupek
PDS - polodlouhý sloupek
2xDS - 2 dlouhé sloupky do jednoho oka
(6) - počet ok v řadě

Materiál:
příze JEANS = barvy dle vaší fantazie
háček 3 mm
nit v barvě křídel + bílá nit
nůžky
značkovače


Tělo:
1. řada: 15 DS do MK (15)
2. řada: 2 ŘO (= nahrazují 1 oko, do kterého na konci uháčkujeme 2xDS), 2xDS (32)
3. - 12. řada: PDS (32)
Tělo vycpeme a přeložíme napůl - sháčkujeme oka pomocí KS

Oči (2x):
1. řada: 12 DS do MK (12)
2. řada: 2xPDS (24)

Křídla (2x):
1. řada: 15 DS do MK (15)
2. řada: střídáme 1xPDS, 2xPDS

Vyšijeme očička (můžeme použít bezpečnostní oči či korálky). Oči přišijeme na tělíčko. Nyní přišijeme křídla. Nakonec vyšijeme zobáček a uděláme střapečky.
Sovičku si dále můžete ozdobit dle vaší fantazie.








Vaše Di

neděle 23. prosince 2018

Hotel New Horizons, ostrov Boa Vista (Kapverdské ostrovy)


Tento rok v září jsem se rozhodla, že si pořádně odpočinu a navštívím "exotiku". Výběr padl na Kapverdské ostrovy a konkrétně na jeden hotel jménem New Horizons na ostrově Boa Vista.
Nadchly mne nejen fotografie hotelu a okolí, ale i recenze.


Došla jsem tedy do cestovní kanceláře Exim Tours, se kterou lítám snad na každou dovolenou, a zájezd si zaplatila. Nyní už jen zbývalo čekat na den D. 
Den D se pomalu, ale jistě blížil. Vše zabaleno, teď už jen vyrazit směr letiště. Odlet byl někdy kolem oběda, takže jsme měli dost času. Odbavily jsem kufry a šli čekat do prostoru pro cestující. Při čekání v odletové hale jsme se mohli kochat letadly, které čekaly na odbavení. Nakonec jsme se dočkaly i my a již jsme měli možnost vidět naše letadlo. Byl to Boeing 737 MAX - v tu dobu nově nasazené letadlo, které chváli snad kde kdo. 
Konečně jsme mohli nastoupit. Usadili jsme se na místa a čekali až vše bude připraveno a my mohli vyrazit na naši vysněnou dovolenou. A je to tu. Letadlo se začalo hýbat a my si říkali, "Už je to tady! Letíme na dovolenou." Dorolovali jsme na runway a dostali povolení ke vzletu. Motory začaly burácet a letadlo se dalo do pohybu. Po chvilce jsme vzlétli a mohli se kochat tím úžasným výhledem na naši krásnou Prahu. 
Před námi však byla velmi dlouhá cesta - letadlo letělo cca 06:45 min do cílové destinace. V letadle jsme cca po 45 minutách dostali oběd - předkrm, hlavní chod a dezert. Během letu rozlévali nealkoholické nápoje či jste si mohli zaplatit nějaké to alko. O velkých frontách na toaletu snad ani nemusím psát 😃
Konečně se blížil konec naší cesty a my v pořádku dosedli na runway na ostrově Boa Vista. Jsme tady!!! Letadlo zastavilo a my mohli vystoupit. Stejně jako na jiných letištích podobného typu, i zde vystoupíte přímo na plochu a dojdete do haly. Při vstupu do "haly" mne zarazila jedna zvláštnost - kde mají střechu? Ano přesně tak. Část odbavovací haly nemá vůbec střechu a je tedy otevřená. Prošli jsme pasovou kontrolou a zamířili pro kufry. A teď už jen najít delegáty. Již na nás čekali. Vystáli jsme další frontu a dostali jsme nejen instrukce se všemi potřebnými informacemi, ale dokonce už i přidělené číslo pokoje. Prostě organizace opravdu luxusní. Hned jak jsme vyšli z letiště, ujal se nás místní zaměstnanec a ten nám napsal číslo pokoje přímo na kufr a poslal nás směrem k autobusům, kde na nás čekal další zaměstnanec a ten nás již nasměroval ke správnému autobusu. Hned jak jsem spatřila místní dopravu jsem byla znovu překvapená. Byly to opravdu malinké autobusy s vozíkem, kam se dávali kufry. Ovšem nyní přišlo něco, co nikdo nečekal - ten maličký autobus byl klimatizovaný. No paráda. Venku bylo totiž opravdu velké teplo. 


Poté co všichni nastoupili, jsme vyrazili do našeho hotelu. Cesta trvala kolem 7 minut. Na ostrově mají spíše než asfalt kostky či pouze prašnou cestu, takže to místy trošku drncalo.
V hotelu už na nás čekali a přivítali nás welcome drinkem. Na recepci jsme odevzdali vyplněný "dotazník", který dostanete všude, zaplatili jsme pobytovou taxu (asi 14 € na týden) a dostali klíče od pokoje, karty na elektřinu, kartiček na osušky zdarma a dalších tištěných informací v češtině. 
Poté se nás ujal místní animátor, který nám dal náramky a odvedl nás všechny do svých pokojů. Zanedlouho dorazily i kufry, které zaměstnanci hotelu rozváželi. Žádný bakšiš a podobně od zaměstnanců nečekejte - nejste v Tunisu ani v Egyptě. Zde na to nejsou zvyklí. 
Náš pokoj mi naprosto vyrazil dech. Každý měl vlastní postel, která byla spíše pro 2 osoby. Velký sprchový kout a malá teraska se 2 židlemi a stolkem. Pokoj byl navíc přímo u bazénu, který se nachází v klidné části, pokud jste nechtěli být rušeni. Jen stačilo vyjít pár schůdků a byli jsme u bazénu. 

Hotelový komplex byl sice rozsáhlý, ale určitě se neztratíte. Mapu však najdete pouze na panelu před hotelem.
Na pláž se sice trošku projdete, ale stojí to za to. Jsou zde opravdu krásné vlny, tak si dejte pozor - na plavání to moc není. Mušle také nehledejte, moc jich zde není.

V letním období je zde časový posun -3 hodiny. Pokud je tedy u nás např. 20 hod., zde bude 17 hod. 
Tělo si zvykne cca za 2 dny.

Cesta do města je možná pomocí místních taxíků. Jízda stojí 10€ tam a 10€ zpět. Do jednoho taxi se vejde celkem 8 lidí - 4 dovnitř a 4 na korbu (při cestě na korbě auta doporučuji s sebou šátek přes obličej, poletující písek není moc příjemný a dost štípe do obličeje). Při cestě zpět není problém říci jakémukoli taxikáři. Stačí ukázat náramek do jakého hotelu jedete. Taxi vás nabere přímo před recepcí a zase přímo před recepcí vás vyloží - jen je třeba vždy u brány do hotelu nahlásit číslo pokoje. Ve městě je možné platit eurem a není nutné měnit peníze na místní měnu - 1€ = 100 escudo (kurz se může lišit, ale hodně obchodů používá tento kurz pro lepší počítání). Na náměstí to vypadá spíše jako nějaká opuštěná čtvrť, kde najdete pár obchůdků (především čínské národnosti, kde najdete vše potřebné - stejné jako u nás obchody vietnamců). Také jsme našli jedny potraviny, které jsou opravdu jen s nejnutnějším zbožím - nečekejte žádný supermarket. Dále vás budou na náměstí stále obtěžovat místní  prodejci a lákat do svých obchůdků, které jsou zastrčené mimo náměstí v podivných uličkách. Mluví docela slušně anglicky a umí něco málo česky. Jsou trošku neodbytní. V jejich krámku s tretkami se dá celkem slušně smlouvat - většinu jejich zboží lze zakoupit i na pláži - též se smlouváním či v hotelu (za vyšší cenu samozřejmě).

Delegáti nabízejí celkem velké množství výletů. Za týdenní pobyt je ani všechny nestihnete. V hotelu je zastihnete cca 2-3x do týdne. 
V hotelu však nečekejte, že uslyšíte kolem sebe pouze cizince. Na každém kroku narazíte na Čecha či Slováka. Dle sdělení delegáta nás bylo v hotelu celkem cca 120. Počítejte, že asi slabší půlka letadla jede do stejného hotelu.

A nyní se dostáváme k příjemnějšímu tématu a tím je jídlo. Musím konstatovat, že jídlo tu mají opravdu luxusní a to nepřeháním. Opravdu tu vaří skvěle. Ať si dáte cokoli, vše vám bude jistě chutnat. Vybírat můžete z velkého množství jídel na snídani, obědě i večeři - kuřecí, vepřové, těstoviny, hranolky, zelenina, ovoce, dezerty, vařená zelenina, vajíčka, mléko, velký výběr všech možných lupínků pro děti do mléka, lívance, palačinky, pizza, uzeniny, rýže, ryby a další.
K pití si můžete dát místní pivo, vína či nealko - džusy, coca-cola, sprite, mirinda nebo sodovka. Také si můžete dát i místní obyčejnou vodu. Při vstupu do restaurace se po usazení u vás zastaví obsluha co si dáte k pití, tak se nelekněte a klidně si řekněte co si dáte. Ochotně vám nápoj přinesou.
Stejné pití můžete dostat i na barech u bazénu či u pláže - nápoj dostanete do plastových kelímků (z bezpečnostních důvodů), které se znovu použijí. V baru u recepce dostanete nápoje do klasických skleniček.
Doporučuji si s sebou přivézt lahev na pití, do které vám na baru načepují vodu - jsou tak i naučení. Případně si můžete zakoupit velkou plastovou lahev s vodou v obchůdku se suvenýry za 2€. Jednu lahev najdete po příjezdu na pokoji.
S sebou na pláž či na výlet je přece jen lahev praktická věc.

Nyní se pomalu dostáváme k odletu zpět domů. Poté co jsme opustili pokoj, tak jsme si kufry donesli na recepci - kupodivu to samé udělali snad všichni co odjížděli s námi, i když je možné, že vám kufr vyzvednou před pokojem a přivezou - vše uvedeno v pokynech, jak na to. Klíče jsme odevzdali a čekali na autobus. Svůj kufr dáte řidiči a ten vám jej naloží do vozíku. Na letišti si kufr opět vyzvednete. Při odbavení na letišti budete muset odevzdat veškeré zapalovače - z bezpečnostních důvodů jsou do letadla zakázané. Ostatní kontroly jsou stejné jako u nás - žádné tekutiny na palubu, ostré předměty apod. Vodu je možné zakoupit po odbavení - PET lahev 0,5 l vás vyjde na 2€.
Na letišti je také možné zakoupit plno suvenýrů - asi 2 obchůdky najdete před odbavením a asi 2 stánky najdete v hale po projití bezpečnostní kontrolou. Stejné je to i s barem., kde je možné zakoupit pití.

Při cestě zpět je mezipřistání buď na vedlejším ostrově Sal nebo v Senegalu na letišti v Dakaru. Záleží v jaký termín letíte a jaký je letový řád. Přes léto bylo mezipřistání na ostrově Sal a od září už bylo mezipřistání v Africe na letišti v Dakaru (Senegal) - o to byla cesta zpět delší a my se dostali do Prahy druhý den ráno kolem 5 hod.

Na závěr jedna malá drobnost - na Kapverdských ostrovech si všichni řídí jediným heslem = NO STRESS! Pamatujte na to a dovolenou si maximálně užijte v pohodě a klidu bez stresu - jde to ;-)



Doufám, že pro vás byla tato recenze užitečné a velmi doporučuji navštívit tuto destinaci.

Vaše Di


čtvrtek 21. června 2018

100% bavlna nebo směsová příze? to je oč tu běží

Je to tak. Každému vyhovuje jiná příze - někdo má rád příze ze 100% bavlny a jiní zase směsové příze.
Já jsem začínala se 100% bavlnou. Tato příze je především vhodná na hračky pro malé děti. Poté, co jsem vyzkoušela směs bavlny a akrylu, tak nechci používat nic jiného 😊 Směsová příze je pro mne mnohem měkčí a příjemnější na dotek. Bohužel se mi také stává, že z bavlněné příze mívám suché a popraskané prstíky 😕😢
Občas střídám 100% bavlnu a směsovou přízi - nejraději mám Jeans od Vlna Hep

A jak to máte s přízí vy?


Vaše Di

Novoroční předsevzetí? Blbost

Jistě to znáte. Jakmile se blíží konec roku, plno lidí si začíná sepisovat novoroční předsevzetí. Ale ruku na srdce... kolik předsevzetí, které jste si sepsali, opravdu dodržíte? Většina lidí "vzdá" své plány do jednoho měsíce.

Většina žen si dává jako jedno z předsevzetí, že chce zhubnout. I já mám často na seznamu tuto "položku". A jaká je vlastně úspěšnost? Většinou nulová a proto je třeba vytrvat.
Předsevzetí je možná lepší dávat si během roku a nejlépe začít s někým - např. vaší kamarádkou/kamarádem. Uvidíte, že budete více úspěšní 😉

Tak na co čekat na začátek nového roku? Začněte třeba hned, NE až zítra 😉

sobota 6. ledna 2018

Jak jsem pěstovala melouny

Když nám po dědovi zbyla zahrada, řekla jsem si, že by byla škoda nechat skleník prázdný. A tak jsem se rozhodla, že zkusím vypěstovat melouny.
Na jaře jsem v hobby marketu nakoupila vše potřebné - kelímky na výsadbu, hlínu a semínka. Doma jsem si vše připravila a pak už jen čekala až budou melounci růst. Asi po 3 týdnech se začaly klubat první sazeničky. Když nastal čas na přesazení sazeniček do skleníku, odvezla jsem je na zahradu, zasela do hlíny a čekala. Dlouho se nic nedělo. Navíc mi asi z devíti sazeniček vzešly pouze 2.
Skleník jsme zalévali jednou týdně. Po nějakém čase začaly konečně růst. Když jsem jsem je viděla po více jak měsíci, tak jsem se trošku zděsila. Ve skleníku mi vyrostla džungle 😄A v tom jsem je uviděla! Maličkatí melounci začaly růst. A postupně rostly i další a pořád se zvětšovaly. Nebudu vám lhát, když řeknu, že jsem z nich měla obrovskou radost.
Celé léto jsem však na ně musela čekat, ale to čekání stálo za to. Sbírala jsem je začátkem září.
Jako kupované sice nebyly - byly o dost menší a sladké tak akorát, ale všem moc chutnaly.

Letos zkusím vysadit znovu a snad mi zase nějaké vyrostou :o)











Vaše Di