Moje cvičení s Dančou

Jak jsem již psala v jednom článku, tak i dnes bych vám chtěla sdělit mé pokračování ve cvičení s Dančou. Několik měsíců jsem cvičila podle jejich cvičebních plánů a konečně začala hubnout. Jenže, jak to tak bývá, tak jednoho dne mne ta lenost prostě přemohla. a jak se to vlastně stalo? Samozřejmě ve chvíli, když letíte na dovolenou. Člověk si řekne, že týden pauzy neuškodí a až přiletíte zpět, začnete opět cvičit. A to byl ten kámen úrazu. Sice jsem svůj měsíční plán docvičila do konce, ale už jsem nezačala nový :o(
Jelikož jsem těch několik měsíců cvičila opravdu poctivě a můj metabolismus byl dobře našlápnutý, tak mi tělo hublo samo i bez pohybu. Ovšem nic nejde do nekonečna... Sice mám pár (cca 6 kg) kilo dole, ale i tak je to pro mne velký úspěch.
Takže co z toho plyne? Nepolevujte a snažte se tu hroznou lenost přemoci. Budete se cítit dobře a hlavně budete v pohodě :o)

P.S.: Žádná dieta vám nikdy zhubnout nepomůže. Spíše naopak. Docílíte akorát jojo efektu a budete z toho nešťastní.

A jak jste na tom s hubnutím vy? Pište do komentíků osvědčené rady a tipy :o)


Vaše Di

Já a háčkování

Světe div se, ale snad by mě nikdy nenapadlo začít háčkovat. Ale je to tak. Na internetu mne zaujaly háčkované hračky a jak to tak bývá, také jsem chtěla nějakou mít. A proč za to platit, když se může naučit háčkovat a hračku si uháčkovat sama?

A jak to vlastně všechno začalo? Je to sice divné, ale je to můj výmysl z práce. Jako každý rok, mám na starosti tombolu na našem vánočním večírku a chtěla jsem to oživit ručně háčkovanými sovičkami. A jelikož jsem háčkovat neuměla, požádala jsem jednu moji kolegyni, zda by mi pomohla a jednu sovičku na ukázku uháčkovala. Byla moooc krásná a já chtěla prostě umět háčkovat taky... Tak jsem si pustila DVD, které bylo součástí knihy Snadné háčkování a už jsem zkoušela háčkovat taky. Můžu vám říct, že mi to teda vůůůbec nešlo. Moje první sovička dopadla tak, že jsem ji asi 20x párala a háčkovala od začátku. V práci mě všichni obdivovali, jelikož oni by na to nervy neměli (je pravdou, že já také ne 😃 jelikož jsem cholerik a co mi nejde, tak se pak u toho strašně rozčiluji). Ale vydržela jsem a sovičku uháčkovala. Mamka z ní měla radost a já nakonec také :o)

Pro někoho je háčkování odpočinkem... Pro mě je to radost, protože když někomu uháčkujete něco pěkného a on z toho má velkou radost, tak vás to hrozně potěší a navíc ruční dárky jsou ty nejlepší dárky na světě :o)

Pokud se bojíte začít a říkáte si, že to nezvládnete, tak jste na omylu. slovo nejde neexistuje a pokud chcete a budete se snažit naučit, tak se určitě naučíte háčkovat také ;o) Takže? Do toho...



Vaše Di

Ponožkáči - koaly

Mám tu pro vás další tip na tvoření a to tentokrát z ponožek - ne těch obyčejných, ale těch příjemně "teplých".
Jelikož ráda něco tvořím a kolegům v práci jsem chtěla dát něco, co jim zůstane, tak jsem jim udělala barevné koalky.

Občas projíždím různá tvořivá videa na youtube a sem tam narazím na něco co se mi zalíbí a musím to prostě zkusit. Jednou jsem takhle vymýšlela, co bych mohla udělat z klasických ponožek. A světe div se, na youtube na vás vypadnout snad tuny inspirací. Mně se však zalíbilo jedno video, kde se z ponožek dají udělat krásné koalky (video zde).

Je to taaak jednoduché, že by to zvládli i děti ve školní družině.

Co tedy budeme potřebovat?

• ponožky - barevné
• výplň
• jehlu + nit
• očička (použila jsem černé korálky, které jsem přišila)

Postup najdete ve videu :o) 

A co je na tom to nejlepší? Na jednu koalku vám stačí pouze jedna ponožka, takže z jednoho páru si můžete udělat hned dvě!!! No není to super?

Navíc děti mohou vyrobit koalky třeba jako dárek pro své babičky k blížícím se Vánocům  ;o)

Doufám, že koalky se svými dětmi také vyzkoušíte a do komentíků se pochlubíte ;o)

Vaše Di :o)

Muzeum Grévin

Jako dítě jsem v Praze s rodiči navštívila všechny muzea s voskovými figurami, které v té době ve městě byly. Nedávno jsem se na internetu dozvěděla o muzeu Grévin, které je v Praze od roku 2013 a tak jsem ho rozhodně nemohla nechat bez povšimnutí. Cena vstupenek není zrovna nejlevnější a shodou okolností jsem na Slevomatu ukořistila docela slušnou slevu.
Jelikož se muzeum nachází v samotném centru Prahy, můžete před vchodem vidět lákajícího člověka převlečeného za známou osobu, která pobízí turisty, aby se šli do muzea podívat. V době, kdy jsem byla navštívit muzeum, venku stál muž oblečený jako Indiana Jones.

Po vyzvednutí vstupenek jsme byly vyzvání, abychom si nechali věci v šatně. Fotit uvnitř můžete dle libosti, jen jsme byly upozorněni, že nesmíme na figuríny sahat. Po vstupu do muzea vstoupíte do výtahu, který vás vyveze tuším do 3.patra, kde začíná prohlídka.
Potkáte tu osobnosti z různých koutů světa. Osobnosti z českého šoubyznysu, filmové postavy, panovníky i prezidenty, herce či zpěváky. Také si zde můžete zkusit "vytvořit" vlastní figurínu.
Jelikož jsem taková hračička, tak mne asi ze všeho nejvíce zaujala výstava Pata a Mata 😃

Každý z vás si jistě najde to své :o)




Vaše Di

Výstava GOTT MY LIFE

Už od malička mám hrozně moc ráda písničky Karla Gotta a tak jsem si nemohla nechat ujít výstavu na pražské Náplavce.

Na ten den snad nikdy nezapomenu. Měla jsme týden dovolenou a pěkně jsem si rozplánovala den po dni. A zrovna když nastal den, kdy jsme měla naplánovanou výstavu, bylo zataženo a mírně poprchávalo. Dopoledne jsem navštívila ještě muzeum Grévin (o tom vám napíši v jiném článku) a po obědě jsme se vydali tramvají směr Náplavka. Jenže... jedeme si tramvají a najednou začalo venku hrozně moc pršet. A my samozřejmě neměli s sebou deštníky. Co teď? Tramvaj nás dovezla na místo a my museli vyběhnout z tramvaje do to největšího slejváku. Jediná možnost kde se schovat, byla zastávka. Přeběhli jsme tedy silnici a hurá pod přístřešek. Ale to byla chyba. Jak na silnici stála voda, tak každé auto, které projelo, nás samozřejmě nahodilo. Celí zmáčení (boty i oblečení) jsme tedy čekali, než přestane pršet. Kolem běhali lidé, aby se také co nejrychleji schovali, ale když zjistili, jak to chodí na zastávce, raději se běželi schovat někam jinam. Nejbližší bezpečný úkryt byl pod železničním mostem. Nakonec jsme zůstala na zastávce sama a ve chvíli, kdy jen trošku ustal ten hrozný déšť a zdálo se, že už téměř přestává pršet jsem se rychlými kroky vydala směr výstava. Rychle jsme vběhla dovnitř a v duchu jsem si říkala, zda jsem tu vůbec správně. Zaměstnanci pobíhali a vytírali vodu, která jim napršela dovnitř. Zakoupila jsme si tedy lístek a šla se podívat na výstavu, na kterou jsem se taaak těšila.

Procházela jsem výstavu a snažila se přečíst co nejvíce informací. Bylo toho opravdu velké množství - všechny ty novinové články a různé doplňující informace, že bych tam musela strávit celý den.

A na co se vlastně můžete na výstavě těšit?
Dočtete se plno zajímavých informací od počátku kariéry Karla Gotta až po současnost. Dále jsou zde vystaveny desky (LP, SP), různá ocenění (dokonce i ze zahraničí), oblečení a samozřejmě zde nesmějí chybět ani ceny TÝTÝ a nejznámější Slavíci :o)
Také tu uslyšíte plno doprovodných audio nahrávek, které namluvil Karel Gott a také video sestřih různých písní.

Mne asi nejvíce zaujala stěna, na které byly napsány všechny písně, které Karel Gott nazpíval a můžu vám říct, že jich nebylo málo. Také mne překvapily walkmany a discmany, které Karel Gott používal k poslechu své oblíbené hudby. A na konci výstavy si můžete poslechnout píseň věnovanou k narozeninám Karla Gotta, kterou nazpívala jeho manželka a obě dcery.

Pokud jste ještě na výstavě nebyly, tak se určitě běžte mrknout ;o)




Vaše Di

Po sedmé na muzikál? Proč ne!

Ano je to tak. Již 7x jsem navštívila muzikál Mýdlový princ. A vřele doporučuji. Je to zatím první muzikál, na kterém jsem byla už několikrát a zřejmě to nebylo naposledy. Mám tento muzikál hrozně ráda a i když už jej znám téměř nazpaměť, stejně se pokaždé směji od začátku do konce. Pokaždé to není úplně stejné.
Na poslední představení jsme se hodně pobavili. Nejprve se totálně "odboural" jeden herec při předvádění choreografie a nakonec měli technický problém na jevišti. Když se jim ho podařilo odstranit, tak chudák Sagvan zapoměl, kde skončil.

Kdo ještě neviděl, tak si určitě kupte lístky :o)

Vaše Di

Fotosešit - recenze

Fotoknihu zná jistě každý, ale víte o tom, že si můžete nechat vytvořit i fotosešit?
Nedávno jsem narazila na stránky firmy Saal Digital, kde si můžete nechat vytvořit z vašich fotografií fotoknihy, fotoobrazy, přání a další. Mě zaujala nabídka fotosešitů.

Na výběr máte z několika formátů a stejně tak si můžete zvolit počet stran. Stačí si jen stáhnout do vašeho počítače aplikaci, ve které si fotosešit vytvoříte a pak už jen pošlete do tisku.

Cenové je to podobné jako fotokniha, ale co je nejlepší? Fotosešit má menší formát a tak jej můžete nosit s sebou v kabelce či baťůžku - vejde se vám jistě všude. Budete tak moci ukazovat fotografie z dovolené či z vašich jiných akcí všude kam půjdete.

Musím říci, že mě Fotosešit mile překvapil. Bohužel jsem pojala svůj Fotosešit ve stylu "sešitu" a když zásilka dorazila, řekla jsem si, že jsem si spíše měla nechat vytvořit Fotosešit z poslední dovolené. Papír je celkem kvalitní - jedná se o silnější fotopapír. Přední i zadní strana má navíc, jako takovou ochranu, průhlednou folii. Jednotlivé listy jsou spojené kroužkovou vazbou.

Určitě bych využila i jako dárek např. pro babičku, která může nosit Fotosešit všude s sebou a chlubit se tak svými vnoučátky. A přitom jí v kabelce zabere minimum místa.

Fotosešit jsem objednala 27.5. a dorazil 5.6. Dodací lhůta byla sice delší, ale rozhodně to stojí za to.
Zásilku mi přivezla společnost PPL, zabalenou tak, aby se Fotosešitu nic nestalo.



A protože jsem trdlo a stránky mám prázdné, budu si tam alespoň lepit fotečky z našich ZOO :o)

Vaše Di